Stezky v roce 2003
Co se událo na stezkách 2003

Otvírání první stezky z pera Marka Šálka 2003

Jsou místa, kde jít pěšky je utrpení. Ze silnice odbočuje rozježděná cesta, která po dvou minutách chůze končí černou skládkou nebo kejdou vypuštěnou uprostřed pole. Sešlapané obilí výletníka zavede k mysliveckému posedu, otisky kopýtek se ztrácejí v jeteli.

Pohraniční asfaltky zase nemají jinou logiku než vojenskou, podle které sloužily čtyřicet let. Zarostly snad všechny stezky, které vedly odněkud někam?

Před pár dny jsem se přesvědčil, že ne tak úplně. Ve Slavonicích, městečku s třemi tisícovkami duší na pomezí Rakouska, Čech a Moravy, proběhla malá sobotní slavnost. Nejdřív spadlo prostěradlo ze zbrusu nové informační cedule, vzápětí bouchlo šampaňské a před místní turistickou ubytovnou se ozval nesmělý potlesk. Po krátkém proslovu se vydaly dva tucty shromážděných na cestu rozkvetlou májovou krajinou.

Nové spojení ze Slavonic do Českého Rudolce objevili, zmapovali a vytyčili nadšenci z několika místních spolků. Dvanáctikilometrové putování pojmenovali podle loupežníka Johana Grasela, který zde řádil před dvěma sty lety. V devíti letech měl na triku první loupež, v šestnácti na něj rakousko-uherské soudy vydaly zatykač a když mu bylo osmadvacet, přišly se na jeho popravu podívat stovky vídeňských babek. Říká se, že v okolních lesích často přespával.

Jít pěšky Graselovou stezkou je radost. Prošlapaná pěšina je zbavená kopřiv a pěkně značená.

Les se střídá s loukami, stín se sluncem, tráva s jehličím, maliny s borůvkami. Studánky se proměňují v potůčky, potoky v rybníky. Boží muka, skaliska, jeskyně, psí hřbitov, unikátní pila na vodní pohon. Výletník v každou chvíli ví, kde se právě nachází, odkud a kam míří. Ideál středoevropského putování. Na konci dvě hospody. Den strávený uprostřed České Kanady měl jediný stín. Houf pochodníků tvořili sami organizátoři a jejich hosté ze vzdálenějších míst, z místních lidí nepřišel víceméně nikdo.

Neobtěžoval se ani zástupce slavonické radnice, která zůstává i třináct let po stržení ostnatých drátů v držení komunistů. Občanské iniciativy dokázaly získat desítky tisíc korun z fondů Evropské unie, tím ušetřily peníze obecnímu rozpočtu. Zdarma investovaly svou práci a čas. Komu to vadí?

Kraj, střídavě navštěvovaný a opouštěný přízní osudu, jako kdyby volal do rakouského i českého vnitrozemí o pomoc: Pojďte se podívat, jak je tu krásně! Kašlete na volební výsledky a přijeďte pod bývalou železnou oponu utratit nějaké peníze. Na náměstí je parádní hotel s bazénem a saunou, v recepci si můžete půjčit kolo. Pod věží je útulná kavárna s milou obsluhou a z věže je při jasném počasí vidět do dáli. Někdy až do Evropy.

Marek Šálek

 



Homepage Stezky Galerie E-shop Služby hostům Život na stezce O loupežníku Graselovi Napsali o nás Mapa webu Kontakt Homepage
ČeskyEnglishDeutsch

Facebook Vyrobila firma Grafikraum © 2010 Slavonická renesanční, o.p.s.